„Já tohle řešit nemusím, zveme si paní doktorku domů.“ nebo „Ale prosim vás, vždyť tam byla za celých 5 let jednou, je zdravá… proč bych to řešila?“ – zní někdy odpovědi kočkařů, když navrhnu trénink kočky na cestování. Proč na tom, že je tento trénink zásadní, přesto trvám?
„Neošetřitelná kočka“: Problémy na klinice začínají už doma
Když na přednáškách pro veterináře tvrdím, že je kočka velmi přizpůsobivé zvíře, koukají na mě trošku nedůvěřivě. Mnoho z nich totiž kočky v ordinacích zažívá v jejich nejhorších momentech a znají je tak úplně jinak. Některé kočky totiž na vyšetřovacím stole příliš „nespolupracují“ či dokonce rovnou bojují s personálem.
Tyto problémy v ordinaci ale zpravidla začínají už doma, když kočku naháníme a „cpeme“ do přepravky. Mnohdy také musíme na pokyn veterináře kočce odepřít potravu, což náladě kočky také příliš nepomůže. Některé kočky pak špatně snáší i cestu, ať už kvůli zvukům ulice, otřesům v tramvaji či kvůli jízdě autem. Někdy jsou pak v čekárně očichávány psi, případně je děsí už jen pohled na jiná zvířata či jejich pachy.
A toto všechno se sčítá, a výsledkem může být právě „nespolupracující“ kočka.
Naším cílem je zajistit, aby celý tento proces – od vstupu do přepravky po samotné vyšetření – nebyl pro kočku nepříjemný a děsivý.
Veterinář domů není vždycky řešení
Jsem ráda, že tuto možnost nabízí více a více veterinářů, protože některé kočky by jinak veterinární pomoc prostě nedostaly. A klientům návštěva odborníka ušetří spoustu času, a některé kočky takto zvládají veterinární úkony velmi dobře.
Veterinář si k Vám domů ale nepřiveze celý operační sál ani „rentgen“ a další objemné a drahé přístroje, které jsou někdy k diagnostice potřeba.
Zároveň není jisté, že jsou všechny kočky při domácím ošetření samotném více v klidu než v ordinaci. Stále jim domů přichází cizí člověk, který s nimi manipuluje, na což kočka také nemusí být zvyklá, což může být stresující (1,2), někdy dokonce i více než klasické ošetření v ordinaci. Je to zkrátka velmi individuální.
Zároveň stále nejde o službu dostupnou na celém území republiky – i když trend jasně roste.
Ze stejného důvodu se sama vydávám na místo až když je to nezbytné. Více informací o řešení problémového chování koček zde.
Když se návštěvě lékaře vyhýbáme…
Když řešíme problémové chování kočky, posílám někdy člověka s kočičkou k dodatečnému vyšetření. Stává se však, že to někteří lidé nejprve odmítají s tím, že sice věří že můžu mít pravdu a kočičce skutečně něco je, ale cesta na veterinu je pro kočku tak zásadním stresem, že tam raději nepůjdou. A to se bavíme o případech, kdy jsou již můžeme známky bolesti či onemocnění pozorovat na chování kočky.
Spoustu věcí ale majitel kočky není schopen vypozorovat – např. začínající artróza či potíže s ledvinami skutečně nemusí být na kočce „vidět“, a odhalí se tak například jen díky preventivní prohlídce. Když ale na veterinu s kočkou chodíte až když je něco hodně vidět, pak o možnost prevence kočka přichází a Vy tím přicházíte o prostor jednat včas. A možná onemocnění chytíte až v okamžiku, kdy se toho pro kočku moc udělat nedá.
Když kvůli neřešenému stresu kočka nedosahuje na zdravotní péči, kterou potřebuje, je to závažný problém. Ale je to problém, který lze řešit.
O méně známých projevech bolesti koček – a proč někdy nejsou vidět – se dočtete v tomto článku.
Když na „nahánění“ kočky po domě prostě není čas
Většina klinik dnes trvá na objednání pacientů na konkrétní hodinu. Kočka to ale netuší. Náš vlastní stres a obavy tak mohou zapříčinit, že jednáme spíše v afektu, a můžeme tak celou situaci pro kočku více zkomplikovat. Pozdní příchod pak může způsobit další potíže, zvláště děje-li se nám opakovaně.
[Upozornění: Téma přírodních katastrof a války]:
Pokud člověk nezažil záplavy či požár, těžko si představí, jaká „rychlovka“ to může být. Své by mohli povyprávět také lidé z Moravy, kde se před lety prohnalo tornádo, či váleční uprchlíci, kteří svoji kočku odmítli opustit. Možnost cítit se při všech těch změnách alespoň trošku v klidu a být v pohodě s cestováním kočka velmi ocení. Vám to pak v zásadních momentech uvolní ruce, a můžete řešit jiné akutní záležitosti než se „prát“ s kočkou při zavírání do přepravky. Více se o evakuaci koček dočtete v tomto článku.
Jak by bylo krásné, kdyby si kočka do přepravky na povel vlezla, že?
Pokud se Vám tato myšlenka zamlouvá, přečtěte si nejnovější článek na blogu.
Bc. Kateřina Štiblická, MSc.
Autorka je klinická kočičí behavioristka. Spolupracuje s veterináři, věnuje se přednáškové
činnosti a publikuje články i vyjádření v médiích. Mentoruje studenty i profesionály z oboru.
Je první českou absolventkou magisterského oboru Klinické chování zvířat na univerzitě
v Lincolnu. Více informací zde.