Sedm mýtů, které kazí vztahy mezi kočkami a lidmi

Takovou tu klasiku, že když Vám přes cestu přeběhne černá kočka, tak je vinna za Váš vlastní neúspěch v práci, moderní kočkaři naštěstí dávno hodili za hlavu. Chci zde mluvit o mýtech, na které narážím ve své vlastní praxi takřka neustále. A které dle mého názoru velmi škodí.

Kočka je označována jako magické zvíře. Osobně bych použila spíše slovo „mýtické“, s přihlédnutím k tomu, kolik se toho o nich napovídá…

Shrnutí mýtů, které probereme:
💔 Mýtus č.1: Kočka je nenáročný mazlíček
💔 Mýtus č.2: Kočka myslí stejně jako člověk
💔 Mýtus č.3: Když vypadá provinile, cítí vinu
💔 Mýtus č.4: Nemocná kočka automaticky vypadá nemocně
💔 Mýtus č.5: (Všechny) kočky vidí duchy
💔 Mýtus č.6: Kočka se rozhoduje nelogicky
💔 Mýtus č.7: Kočky mohou být psychopati

💔 Mýtus č.1: Kočka je nenáročný mazlíček

Kočka je inteligentní a komplexní zvíře.

Zatímco pejska páníček bere každý den ven, kde může čichat, potkávat nové výzvy a různá překvapení a socializovat se, kočky tento luxus obvykle nemají. Mnoho z nich prožije celý život mezi čtyřmi stěnami. Nechme stranou diskuze o bezpečí pro kočku a přírodu. Jen skutečně vezměme v úvahu, kolik toho vlastně kočce musíme vlastními silami nahradit a jak moc musíme pracovat na tom, aby byl její život naplněný právě proto, že nechodí ven.

Kočka může být schopna lépe se přizpůsobit životnímu stylu městského člověka,
stále však má své potřeby. Ne, kočka není jednodušší mazlíček než kterýkoli jiný.

💔 Mýtus č.2: Kočka myslí stejně jako člověk

Slyšeli jste někdy termín „antropomorfismus“?

Lidsky a velmi zkráceně řečeno jde o přisuzování lidských myšlenek zvířatům. V kočkařské řeči obvykle vypadá takto:

  • „Kočka se mě snaží vydeptat. Proč by jinak pořád dokola čůrala na ten gauč?“
  • „Mstí se mi. Chce mě naštvat, a proto škrábe.“

Je zcela přirozené připisovat i kočkám lidské vlastnosti a chování. Navíc jsme přeci všichni savci, a spousta systémů v mozku funguje podobně (ne-li stejně).

Pohádky zvířatům moc nepomáhají. Prohnaní vlci vydávající se za babičky a prohnaní kocouři v botách… nelze se pak divit, že tak snadno uvěříme, že jsou nám podobnější než ve skutečnosti jsou. Hlavně co se týče nelichotivých vlastností.

Potíž je v tom, že kočka skutečně není člověk ani telepat. Navrch má svůj vlastní život, volby a emoce. Myslet si, že Vám kočka cíleně drásá nervy, je proto nefér a není to konstruktivní. Abyste potíže vyřešili, je nutné vnímat kočku jako jedince v širším kontextu, ne jen skrze své ego. Pokud si tedy jakýkoli problém vysvětlíte jako atak na sebe, pokazíte si vztah sami sebe vydeptáte.

💔 Mýtus č.3: Když vypadá provinile, cítí vinu

Ačkoli kočky internet naprosto zahltily a ovládly, mnohdy se to obrátí proti nim.

Dokonalým příkladem jsou rádoby vtipná videa, kde kočka např. shodila květináč a nyní se krčí a koulí očima, když jí majitel hubuje, či dokonce utíká do jiného patra… Titulek obvykle tvrdí, že si to máme vysvětlit jako důkaz viny. Ne, není to projev záchvatu svědomí. Je to projev strachu.

Netvrdím, že kočka nemůže cítit vinu – patrně ji ale prožívá jinak a v jiných kontextech, než při shození květináče. Příklad zde.

Trestem koček pak lidé obvykle myslí typicky stříkání vodou, křik, tahání za kůži na krku či něco ještě mnohem horšího. Obvykle kočky trestají v zoufalství s cílem situaci konečně rázně vyřešit. Kupodivu trest někdy krátkodobě „zabere“. Rozumějte: přetne to, co kočka dělá, nezmění její myšlení. A i kdyby ano, jsou funkčnější strategie, jen je nelze aplikovat v krizi a v afektu.

Více se o tématu dočtete v článku Tresty ve výchově kočky – fungují či ne?

💔 Mýtus č.4: Nemocná kočka automaticky vypadá nemocně

Ne vždy. Kočka s bolestí snaží vypořádat „po svém“ – v přírodě si taky prostě neřekne, že ji dneska bolí kyčle, a tak na lov kašle a pojde hlady, či že se jí nechce utíkat před liškou, a tak se nechá sežrat…

Dokud je schopna se s bolestí popasovat, funguje celkem normálně. Případně projevuje problémové chování, ale třeba by Vás nenapadlo, že právě kvůli bolesti. Bolest prožívaná při tomto chování prostě může být stále „levnější“ volbou, než se chování nedopustit. Třeba když se chce vymočit do oblíbeného záchodu, ale musí při tom nepohodlně zvednout artritickou nožku, udělá to i přesto, že to bolí. To tedy logicky neznamená, že dokud nečůrá na postel, nic ji nebolí.

Bolest kočku nemusí zastavit před běžnými aktivitami. Pokud Vás zajímá více o tomto tématu, mrkněte na článek Divné pozice – jak bolest ovlivňuje chování koček?

Emoce jsou navíc proměnlivé a mohou se vyskytovat v mixech, a to i u koček. Obvykle ani my ani kočky nemyslíme celou kapacitou mozku na jednu jedinou věc (bolest kloubu), ale řešíme a prožíváme i jiné věci.

Časem – či třeba jen sezónně – však může být cena/bolest za dané chování již nesnesitelná, a obvykle až v tomto bodě člověk vypozoruje větší změny v chování kočky. Třeba začne čůrat mimo záchod.

Tělesná integrita pak má přednost před budováním vztahů.

☝️ Pointa této části: Berte kočku na „preventivky“, a pokud Vám něco přijde divné, podnikněte akci. Z mé zkušenosti lidem „něco nesedělo“ dlouho předtím, než se např. nemoc projevila naplno…

💔 Mýtus č.5: (Všechny) kočky vidí duchy

Myslet si, že kočka vidí Vaši zesnulou příbuznou z 19. století je sice vzrušující, ale co když je kočka „jen“ nemocná?

Příklad z praxe: Když kočku např. „něco“ píchne u páteře, neřekne si: „Ouvej, ten nervík bolí.“. Mozek totiž přichází s nejpravděpodobnějším vysvětlením na základě evoluce i vlastní zkušenosti. Pravděpodobně si to vysvětlí jako atak od jiné bytosti. Může proto zmateně lítat po místnosti, jako by se snažila utéct před tím, kdo jí bolest způsobuje…

Mohl by Vás zajímat článek Když se kočka zblázní – kočičí hyperestesie.

Měla jsem i případ, kdy kočka syčela na medailonek zesnulé příbuzné, a do tohoto místa také v noci zírala… Zkráceně řečeno: nebyl to duch, byla to prostě epilepsie. Více v článku na Deník.cz.

K příkladům: Nejsem veterinář a nesnažím se Vaše kočky diagnostikovat. Jediné, co si z toho vezměte je, že divně se chovající kočka si prostě musí udělat výlet k lékaři. A duchařské historky si nechte ke snění k táboráku.

💔 Mýtus č.6: Kočka se rozhoduje nelogicky

„Vůbec jí nechápu. Má čistý záchod, nikdo jí tam neotravuje (jako jo, máme štěně, ale NIKDY jí neotravoval když kadila), a ona jde stejně na gauč.“, říká mi majitelka kočičky.

V takové situaci může člověk rychle pocítit zmar a frustraci. A může mít pocit, že je jeho kočka tak trošku „na hlavu“. Kdybych chtěla být hnusná, řekla bych, že se nelogicky alespoň někdy chováme každý, zvláště v dnešní době… Je tedy pochopitelné, že i kočka může tu a tam „ujet“.

V zásadě ale chování kočky logiku . A neřídí se jen prouděním vzduchu a hladem, ale komplexními vnitřními procesy. Aniž bychom se snažili diagnostikovat a tedy bezchybně odhadnout mentální pochody kočky na základě jednoho souvětí, zkusme se nad jejím chováním zamyslet z jejího pohledu.

Kočka z příkladu patrně ví, že pes je přítomen, a že je schopen pohybovat se po celé podlaze. A kočka dost možná „schytává“ nechtěnou pozornost štěněte v jiných situacích. Protože ji to přirozeně znervózňuje, logicky si zvolí vyvýšené místo či místo z dosahu štěněte, a to i na základě očekávání možných potíží…

Především však vezměme v úvahu, že kočka své rozhodování staví nejen na zkušenosti druhu (a tedy evoluci) a na vlastních zkušenostech a temperamentu, ale také na emocích. Jen proto dává má profese smysl – v jednání zvířat lze identifikovat záměr a logiku, a jen proto se daří potíže řešit.

Kočky jsou velmi inteligentní. A zvládají i hlavolamy. Pokud máte pocit, že Vaše kočka inteligentní není, možná byste měli mrknout do této příručky. Jistě rychle změníte názor.

Jak to, že kočku prostě označíte za nelogické stvoření, může kazit váš vztah?

Inu, když jste přesvědčeni, že se druhý chová jako blázen, máte tendenci méně respektovat tyto jeho potřeby. Nebo se pletu?

💔 Mýtus č.7: Kočky mohou být psychopati

Před nedávnem proběhly médii senzační titulky že „v každé kočce je kousek psychopata“ nebo „Zjistěte, zda je Vaše kočka psychopat“.

Člověk, který se v odborné literatuře nepřehrabuje poprvé ví, že podobné zjednodušené výtažky jsou málokdy kvalitním čtením. Ovšem i původní článek je dle mého názoru velmi škodlivý sám o sobě. Spíš než nové informace o chování koček, které by přispěly ke zlepšení soužití, přichází jen s další nefunkční a škodlivou nálepkou…

To, že se nám chování dané osoby či kočky nelíbí ještě neznamená, že se jedná o psychopaty.
Než tedy přijmete jakoukoli novou informaci za svou či někoho osočíte, zamyslete se.

Říci o člověku, že je psychopat, se rovná doslova urážce. A to dost hrubé.

U zvířat se o psychopatii nebavíme vůbec – v zásadě nevím o robustním výzkumu, který by ji prokazoval, a není pro něj ani důvod. Kočky se totiž mohou chovat problematicky (třeba agresivně) v důsledku strachu, frustrace a dalších emocí, ne proto, že by žádné emoce neměly!

Bc. Kateřina Štiblická, MSc.

Sedm mýtů, které kazí vztahy mezi kočkami a lidmi

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Přesunout se na začátek